Nela II  Pony

Nar. 9.5.1995          prodána: 6.1.2005 p. Peškovi do Kojetína

Tm. Hnědka  bez odznaku

Matka :Nora /pony/        Otec: Vašek/ hucul/ 

 Nora chce zase hřebce!!! Ladik shání něco většího, ale tady v okolí nic není. Tak se ptá známých a v Ivanovicích Ferda Fišeru začínají připouštět mladými huculy. Tak tam jede -    Monet je ještě mladý a tak radši volí Vaška. Nora samozřejmě zůstala. A tak se narodila Nela. Vybrala si půlnoc – přesně 0:30hod. :-)

Je to velice klidná kobylka, od svých 2,5let se na ní vozí děti na ruce. Je hodně podobná  Vaškovi, jen výšku má po Noře - tedy je o něco větší ale o moc ne. :-)

Nela u nás dala 3 hříbátka a samé klisničky. :-) Je velice dobrá matka - porod zvládá sama a pak se o hříbátko vzorně stará.J Ve stádě je Nela trochu policajt - když se někde seskupí více koní pohromadě jde je rozehnat, mladé hřebečky - když moc zlobí ostatní koně - taky umí zpacifikovat, ale jinak je nekonfliktní a přátelská.:-)

Nela se připustila Tornádem a prodala se p. Peškovi - pro jeho malou holčičku. Nela je velice klidná a vyrovnaná, co se ošetřování týká, takže s ní určitě budou spokojeni. Asi po 2 letech se nám pan Pešek ozval, že z rodinných důvodů musí Nelu prodat a že si po ní nechá Fleka /jejího syna po Tornádovi/, jestli ji nechceme odkoupit zpět. Bohužel  dalšího „malého“ poník a jsme už nechtěli, a tak jsme odmítli.V té době Klára Lehká /která chodila k nám do stáje/ ukecala tatínka, aby ji koupil koně, no a Nela pro ni byla ideální koník. Menší – nepotřebovala obrovský výběh, skromná, nenáročná a vybouřená. A tak si ji Klára na jaře 2007 pyšně vezla domů. Nela u Kláry strávila asi rok a pak ji z důvodů nezájmu Kláry její taťka prodal. No jo, když na holku dolehne puberta, je to na zabití - vlastní zkušenost. :-) A tak je Nela prodaná někde na Ostravsko.

Pokud  by to četl někdo, kdo Nelču zná, byla bych moc ráda, kdyby se mi ozval.
Moc by mě zajímalo, jak se Nelouš má a jak vypadá. Předem děkuji

Ondra a Nela-Motorkář- Maškarní jízda r.2004

Dodatek od Jessy

Pat a Mat v lonžování  Patřila jsem k prvním lonžérům tohoto koníka a ona patřila mezi první mé koníky, které jsem lonžovala…

 Lonžovací přímka  Nela jako typický poník dělala věci vždy nebo aspoň hodně často po svém. A lonžování zpočátku totálně bojkotovala. Lonžování do kruhu považovala za nahlavu postavené. Nejlepší verzí lonžování byla přímka na celou lonž. Rozběhnout se co to dá a běžet než doběhne na konec lonže. ŠKUB. A zase nazpět.

 Lonžovací trojúhelník  Po přímce přišel na řadu trojúhelník, no nebylo to sice nic světoborného ale už se to přece jen více podobalo kruhu. Z tohoto útvaru jsme se opravdu na kruh dopracovaly.

 Nejlepší kámošky Nějaký čas stávala v boxu s šimlou Tarou, to byly nerozlučné kámošky, nedala na Taru dopustit.

 Malej ale šikovnej  Nela bylo zvídavá a děsně šikovná, hlavně když šlo o to dostat se k papáníčku… dokázala otevřít branku a hurá na špacír po stáji.

 Nenažranej koník  Jednou se prootvírala až do boxu s krmením a sežrala namočené zrno, tedy ne všechno, ale valnou část, které bylo nachystané pro celou stáj…

 Netýkavka pod sedlem  Pod sedlem by nejraději chodila krokem, vždyť i pomalu dojde tam kam potřebuje… a když chtěl někdo jet rychleji, musel se fakt snažit. Ale nakonec si přece jen dala říct.

 Policajt  Myslím, že Nela byla nejmenší kůň kterej si dokázal zjednat respekt i u velkých koní... mezi ročáky – hlavně hřebci, když moc otravovali ostatní koně na pastvě.

 Necválací kůň  Když mělo přijít na cválání, tak to byl problém, Nelinka dokázala tak rychle klusat jen aby nemusela naskočit do cvalu. A když už to nešlo vyklusat, hop a cválala.

 Leháro  Po hubetce v Tvorovicích, jsme se po kopytě vracely ke Klenovickému kravínu, kde nás čekal přepravník. A Nela najednou mocně unavená se svalila a decentně si lehla na zem… pak hned vstala a šlo se dál…

 Napůl slepá vůdkyně  Většinou když nám koně pláchly z ohrady v jejich čele stála Nela – na jedno oko slepá, tedy ne že by to první prorazila, ale jak byli venku hned byla na začátku… tahle na nás jednou koukala z řepky olejky co bylo přes silnici, no nutno podotknout, že v té žluté vypadala úchvatně.

Vozič dětiček  Když se jelo třebas na hody do Kralic vozit děti, Nela rozhodně mezi voziči nechyběla. Dostala tenkrát ještě poníkovské sedlo, no vždyť taky byla poník, a razila s dětmi… občas se jí nechtělo, ale vždy se ukecala, aby přece jen ještě ty dvě kolečka obešla.