Krátké básničky o koních ze Stáje Tauna
Korin
Černý hřebec ve výběhu,
co mile koukal v boxu,
zvedl hlavu, vesele zaržál
a do trysku se dal.
Siruis
Chytil mě za rukáv
a pohladil mě pohledem
oříškových očí malého anděla.
Pročísla jsem mu hřívu,
on spokojeně zařehtal.
Tornádo, Laver, Q. Apollo
Jeden schovává se za strom
jako by se bál.
Druhý zmateně ohlíží se
za sebe.
Třetí bojácně postupuje
jistým krokem v před.
Bělouš, ryzák, hnědák
a nebe bez oblak.
Vyvádějí neplechu
jen co lidi zmizí z doslechu.
Nora
Nora, malá ponička
má upřímná očička,
je černá jako noc
a let těch má moc,
stojí tiše v povzdálí
a vůbec se tím netají.
Nela
Znám jednoho poníka,
co si se mnou netyká,
je hnědá jako zoraná zem,
kouká tiše tam i sem
bdí nad svým hříbětem
jako slunce nad světem.
Tara a Libik
Ona se srstí bílou jako sníh,
on se srstí jako sám oheň,
odešli na věčné pastviny,
když povolal je Manitů.
Vzpomeň,
Tiše, lehce, s úsměvem
na ni, jak za sebou nechala
pár jezdců na zemi,
i na něj, jak žral, chodil,
jak tu s námi žil.
Sylva
Tu huculku znám,
v srdci pro ni místo mám,
je rychlá, chytrá a hodná,
přesto si tropí žerty
z těch, co ještě nezná,
někdy s ní šijí čerti,
jindy, když se zapřahá,
je z ní kobča šikovná.
Lupínek a Jasava
Kolik je třeba štěstí,
aby se narodila kobylka,
kolik je třeba tichých přání,
aby před Vámi strakáček stál.
Moc štěstí a moc přání
a pak příjemné radování,
dvě malá hříbátka
jako třpytná pozlátka
pasou se před námi
a hned je lépe na zemi.
autor:Jessy