Krátké básničky o koních ze Stáje Tauna

 

             Korin

 Černý hřebec ve výběhu,

co mile koukal v boxu,

zvedl hlavu, vesele zaržál

a do trysku se dal. 

 

 

           Siruis

 Chytil mě za rukáv

a pohladil mě pohledem

oříškových očí malého anděla.

Pročísla jsem mu hřívu,

on spokojeně zařehtal.

 

 

Tornádo, Laver, Q. Apollo

 Jeden schovává se za strom

jako by se bál.

Druhý zmateně ohlíží se

za sebe.

Třetí bojácně postupuje

jistým krokem v před.

Bělouš, ryzák, hnědák

a nebe bez oblak.

Vyvádějí neplechu

jen co lidi zmizí z doslechu.

 

 

          Nora

 Nora, malá ponička

má upřímná očička,

je černá jako noc

a let těch má moc,

stojí tiše v povzdálí

a vůbec se tím netají.

 

 

              Nela

 Znám jednoho poníka,

co si se mnou netyká,

je hnědá jako zoraná zem,

kouká tiše tam i sem

bdí nad svým hříbětem

jako slunce nad světem.

 

               Tara  a  Libik

Ona se srstí bílou jako sníh,

             on se srstí jako sám oheň,

           odešli na věčné pastviny,

         když povolal je Manitů.

        Vzpomeň,

       Tiše, lehce, s úsměvem

       na ni, jak za sebou nechala

     pár jezdců na zemi,

    i na něj, jak žral, chodil,

   jak tu s námi žil.

 

 

 

         Sylva

 Tu huculku znám,

v srdci pro ni místo mám,

je rychlá, chytrá a hodná,

přesto si tropí žerty

z těch, co ještě nezná,

někdy s ní šijí čerti,

jindy, když se zapřahá,

je z ní kobča šikovná.

 

 

 

Lupínek a Jasava

 Kolik je třeba štěstí,

aby se narodila kobylka,

kolik je třeba tichých přání,

aby před Vámi strakáček stál.

Moc štěstí a moc přání

a pak příjemné radování,

dvě malá hříbátka

jako třpytná pozlátka

pasou se před námi

a hned je lépe na zemi.

 

autor:Jessy